Pracovní postup při prořezávání stromů | Prořezávání stromů

Pracovní postup při prořezávání stromů

Postupy práce při prořezávání stromů

Rozsáhlé porosty určené k prvnímu prořezávaní stromů rozčleníme tzv. průseky, což jsou vykácené pásy v porostu o šířce 1,5 až 2 metry, na pracovní pole o šířce 20 až 50 metrů. To nám umožňuje lepší prostupnost do porostu, usnadňuje postup práce a následné vyklizení vytěženého materiálu. kácení stromů v průseku musíme věnovat zvýšenou pozornost, protože z bezpečnostního hledisko musí být pařezy seřezány v úrovni terénu, aby nevadily při vyklizování vytěženého materiálu. V místech, která neohrožují pravidelné požáry, můžeme materiál nechat rozložený po ploše porostu. Kde se však dá vytěžené slabé dříví zužitkovat, stahujeme je a srovnáváme oddenky kolmo k odvoznímu místu.

Stupeň zásahu a intenzita prořezávání stromů závisí na tom, zda porost byl založen uměle nebo vznikl přirozenou obnovou z náletových dřevin. Dále závisí na stáří mladého porostu, druhové skladbě a zanedbávání výchovy. Prořezávaní stromů v mlazinách opakujeme po dvou až třech letech.

V zanedbaných mlazinách děláme zásah slabší a opakujeme ho po kratší době. Pokud bychom totiž udělali zásah příliš radikální, ať zdravotním či záporným výběrem, mladé stromky by jej nemusely přežít. prořezávání stromů z hlediska ročního období může být také různé. V předjaří prořezáváme buky a duby, aby do zimy stromky zesílily, protože i po opadu listí na nich část zůstává a jsou v zimě více ohroženy tíhou sněhu.

V nezanedbaných mlazinách přistupujeme k prořezávání a kácení stromů většinou na podzim po opadu listí.

Efektivní při výchovném prořezávání stromů je utvořit asi pětičlenné pracovní skupiny, které se skládají z jednoho kvalifikovaného pracovníka a třech až pěti pomocných dělníků. Jejich počet závisí na stáří mlaziny.