Prořezávání stromů pročistkou | Prořezávání stromů

Prořezávání stromů pročistkou

Metoda prořezávání stromů pročistkou a její použití

Pročistky nebo-li prořezávaní stromů ve stáří mezi 10 až 20 lety je výchovný zásah do mladého, zpravidla již zapojeného, ale ještě nevyvinutého porostu. Ve stáří do dvaceti let věku porostu se začínají členit jednotlivé druhy dřevin i jedinci téže dřeviny. Ve stejnověkém porostu převládají stromy přibližně stejné výšky a velikosti korun. Svými korunami tvoří tzv. úrovňové patro. Pokud stromy rostou na úrodnější půdě, začínají předrůstat stejně staré úrovňové stromy a vytvářejí nadúroveň porostu. Opačný případ nastává, pokud stromky se ve svém vzrůstu začínají opožďovat a ustupovat z úrovňového patra. Postupně tak vzniká podúroveň porostu.

Prořezávaní stromů ovlivňuje a udržuje druhovou skladbu porostu. Zanedbáme-li pročistku, uplatní se ve smíšeném porostu dřeviny rychleji rostoucí, s rozpínavou korunou, často druhově i jakostně nežádoucí. Pokud prořezávání stromů zanedbáme i v pozdějším věku, mohou se objevit různé deformace stromů, které jsme vysazovali primárně. V tomto případě může dojít i na rizikové kácení stromů.

V jehličnatých porostech se snažíme udržet všechny listnáče, pokud nám vyloženě neškodí. Týká se to hlavně potlačených, často melioračních listnáčů buku, lípy, habru, které pomáhají udržet a zlepšit úrodnost půdy. Průkopnické dřeviny odstraňujeme postupně při prořezávaní stromů , pouze však tehdy, ohrožují-li dřeviny hlavní. V opačném případě se takové dřeviny v jehličnatém lese snažíme udržet, neboť jehličnaté monokultury jsou velmi náchylné na kalamitní stavy způsobené jak živelnými pohromami, tak i napadením škůdců. Ve smíšených lesech nedokáže vichřice napáchat takové škody jako v monokulturách. Stejně tak masivní napadení kůrovcem ve smíšených lesích nehrozí tolik jako v jednodruhových lesích. Takové kalamitní stavy jsou pak spojeny s možností rizikového kácení stromů.